Něco ztratíš, něco získáš ...

1. června 2012 v 19:21 | Nika |  ffky - naše - jednodílné
Tak po delší době zase nějaká ta FFka - JEDNODÍLNÁ! ;)


Nasedla jsem do letadla a čekala, až ta hrůza skončí. Měla jsem, před sebou celé 2 měsíce u mojí děsné babči.

Nikdy jsem ji zrovna nemilovala a teď u ní musím být celé prázdniny. Celé prázdniny promeškané v šedém Londýně nebo kam to vlastně jedu, celé prázdniny se nudit u čaje. Celé prázdniny u babičky místo na táboře.

Horší trest snad vážně mamku napadnout nemohl. No tak jsem jí zničila auto, na o co?!

Udělala jsem toho už hromadu a nikdy se tak nenaštvala jako před 4 dny, kdy jsem s jejím novým fárem vletěla do stromu. Okamžitě jak to spatřila, chytla telefon a domluvila mi tenhle úžasný výlet.


Celý let jsem prospala a tak - podle mě - netrvalo dlouho a už zase jsem stála na těch bílých schůdkách. Ale tentokrát jsem stoupla na beton v Anglii. V dálce jsem spatřila rozzářenou babičku, možná se na mě vážně těšila. Ale tak … budu se snažit být hodná, aspoň ze začátku.

Nahodila jsem sladký úsměv a vyrazila k ní. Prudce mě obejmula a začala mi šeptat do ucha…

"Ahoj zlato, Dominika mi řekla, co jsi provedla. Myslím, že to přehání!! Vždyť o nic nejde, jsi v pubertě! Věř mi, že to že tě poslala zrovna sem, bylo to nejlepší, co mohla udělat. Ano přišla jsi o ten svůj tábor, ale co je lepší být celé prázdniny zavřená a dívat se z okna na své kamarády, nebo být tady, kde sice nikoho neznáš, ale můžeš kam chceš a stará babička tě nedokáže uhlídat?"

Než to všechno dovykládala už jsme seděli v autě a smáli se každému slovu. Babičku jsem neměla ráda od té doby, co řvala na mamku kvůli tátově smrti. Bylo mi tenkrát 5, myslím. A babička celou nehodu dávala za vinu právě mamce, i když za to rozhodně nemohla. Tak nějak jsem si k ní vytvořila odbor, ale ten dneska rychle upadl a znova po tolika letech jsem ucítila, že mám zase tátovu stranu rodiny.

V jejím domě jsem byla naposled 2 dny před tátovým pohřbem, s mamkou a taťkou jsme bydleli s babičkou, ale po tátově smrti mamka doslova utekla a od té doby jsem v Anglii nebyla.


Vystoupila jsem z auta a zhluboka se nadýchala čistým vzduchem. Najednou mi Anglie nepřišla až tak strašná jako když jsem vystupovala z letadla.
"Harry, už čeká v domě" řekla babča a podala mi můj kufr. Rychle jsem po něm chňapla, aby se s ním babička nemusela moc dlouho tahat a pak pomalu vyšla pár schodů před hlavními dveřmi.

"Kdo je Harry?" řekla jsem a otevřela dveře. Otočila jsem se na mojí, starou příbuznou, která na mě koukala jak na idiota.

"Ty si na něho nepamatuješ?" řekla zaraženě a došla až ke mně. Jemně jsem zakroutila hlavou a dívala se na babči zklamaný výraz.

"Bože, ta Dominika mě už, ale vážně štve!!" vykřikla a vešla do domu. Nervozně jsem ji sledovala až do prostorného obýváku, kde se tyčily dřevěné schody.
"Harry!!" zaječela ještě hlasitěji a já slyšela, jak někdo běží nahoře po starých, dřevěných parketách.

"Harry je tvůj napraví bratr." Řekla a unaveně se posadila na křeslo.
"Cože? Já mám bráchu?" klekla jsem si k ní a zvedla jedno obočí.

"Jo a já ségru" zaslechla jsem za sebou.

Prudce jsem se otočila a spatřila vyššího kluka. Hnědé rozcuchané, kudrnaté vlasy, zelené oči, sladký, široký úsměv. Na sobě měl tmavou mikinu, roztrhané džíny a papuče s medvídkem PÚ.

Musela jsem se začít smát. Nechápavě naklonil hlavu a dál mě sledoval, jak se řehtám.

"Ahoj! Já jsem Faith." Postavila jsem se a pořád s úsměvem mu podala ruku.

Nahodil zase svůj šílený úsměv a rychle mě po ní chňapl. Začal třást našima rukama jak šílený a pořád se víc a víc smál.

"Jo já vím! Na rozdíl od tebe znám své příbuzenstvo."

"Harry!! Ona za to nemůže! To Dominika!" okřikla ho rychle babička a zatvářila se dost naštvaně.

"Může mi prosím někdo vysvětlit, o co jde? Co zase moje mamka provedla?"

Zvýšila jsem hlas a čekala odpovědi, které se mi ale nedostalo. Oba na sebe koukali a nejspíš čekali, až se někdo vymáčkne, nebo že by spolu kecali telepaticky? Možné je všechno!

"hele pojď nahoru, ukážu ti kde budeš bydlet a všechno ti povím" chytl mě najednou Harry za ruku a začal tahat do schodů.

Nahoře mě dovedl do jednoho celkem obyčejného pokoje a hodil můj kufr na postel.

"Já mám pokoj hned vedle, máme společný balkon." Řekl a otevřel dveře na dřevěnou verandu.

Ucítila jsem čistý a svěží vzduch. Takový jaký v USA rozhodně neucítím. Vyšla jsem na obrovský balkon a na všechno si vzpomněla.

Byl to šok. Před sebou jsem uviděla tu přenádhernou krajinu, ty vysoké jehličnany, zelenou trávu a obrovské jezero kousek od domu.

Vzpomněla jsem si, jak jsem tam stála ruku v ruce s tátou a před desky tmavého dřeva, poskládaného po obvodu balkonu, vykukovala na vodu. Na to jak mě s mámou houpal na houpačce na kousku zelené trávy mezi domem a jezerem. Na to jak jsme spolu všichni byli šťastní.

Vzpomínky, které mi na tváři vykouzlili šťastný úsměv, vyměnili zlé a hnusné, které mi nahnali slzy do očí.

Na to jak se spolu tady rodiče hádali, na to jak jsem sem přišla a mamka mu řekla, že ho nenávidí, pak mě chytla a pomalu odcházela zpátky do místnosti. Taky jsem si vzpomněla, jak se táta chytl nešťastně za hlavu, pak se otočil směrem k jezeru a opřel se o plot. O plot přes který jsem se vždy dívávala, o plot na který mě snad milionkrát pokládal, o plot, který zrovna v tu chvíli, kdy se o něj táta opřel, už nevydržel a zmizel i s tátou za hranicí balkonu.

Harry se na mě naklonil a starostlivě mě pohladil po vlasech.

"Stalo se něco?" řekl a ještě víc se na mě naklonil.

Jemně jsem se dotkla plotu a čekala, co se stane. Byl pořád stejný, nechápu proč, když ho opravovali, použili stejné desky. Copak se nebáli, že to znova celé spadne? Jo, místo dřevěných "tyčí" použili železné, takže to asi drželo líp, ale i tak. Nebo jim to snad tátu vůbec nepřipomíná?

"Tady umřel můj táta" šeptla jsem po chvíli a do očí se mi navalila další várka slané vody.

"Jo já vím, byl to i můj táta"

Podívala jsem se na svého kudrnatého bráchu, který měl v očích taky slzy.

"Jak to teda je?" potřebovala jsem změnit téma, ale zase ne na něco úplně jiného. A tak jsem využila příležitosti a chystala se dozvědět vše o tom stvoření, které teď stojí vedle mě.

"No víš … nevím, jak to přesně bylo. Prý náš táta byl ženatý s tvou mámou a podvedl ji s tou mou. Měl to být jen úlet, ale jsem z toho já. Proto se i vaši nejspíš pohádali a proto táta umřel."

Napjatě jsem ho sledovala a hltala každé jeho slovo. Takže táta podvedl moji mamku? Jak to mohl udělat?

"Narodil jsem se o 2 roky dřív než ty, ale mamka to před tátou tajila a pak to všechno prasklo, když ti bylo 5" řekl a posadil se na balkon.

Sedla jsem si vedle něho a opřela si o něj hlavu. Bez zaváhání se ke mně přitulil a taky se o mě opřel.

"Je mi strašně líto, že táta umřel a že jsi, se to všechno dozvěděla až teď, ale jsem rád, že jsi moje ségra." Šeptl do ticha, které rušili jen ptáci ve větvích.

"jo to já taky, brácho" plácla jsem ho po zádech.



Po těchto prázdninách už vím, že Anglie a konkrétně město u jezera Grafham Water, je nejlepší místo na světě. Ke konci prázdnin se mi od mojí babičky a Harryho vůbec nechtělo. S mým nově nalezeným bráškou jsme se dohodli, že až i mě bude 18, odstěhuju se k nim do Anglie a vynahradíme si těch 16 let, co jsme se neznali.

A tak se taky stalo. Teď mi je 20 let, pořád vlastním stejný pokoj a s Harrym a jeho bezvadnou přítelkyní se každý večer scházíme na stejném balkóně.

Jsem šťastná, a i když nás už naše milovaná babička opustila, srdce mám plné až moc.

Vím, že mi pořád chybí osoba, která mě bude nutit vylízat každé ráno z postele a bude mi dávat důvod dýchat, ale teď jsem šťastná, tak jak žiju a zaměřuju se spíš na školu. Co já vím, třeba jednou bude něco víc mezi mnou a některým z Harryho nejlepších kamarádů … ;)

______________________________________________________
Prostě jsem zase zkusila něco nového ... ;D
 


Komentáře

1 kiki kiki | 1. června 2012 v 19:45 | Reagovat

Je to bezva :))

2 louis-tomlinson louis-tomlinson | Web | 1. června 2012 v 21:29 | Reagovat

moc krásné :) ... líbí se mi jak píšeš :)

3 louis-tomlinson louis-tomlinson | Web | 2. června 2012 v 9:29 | Reagovat

jééj tak to jsem ráda, že je taky někdo rád, že jsem zas zpátky :D ohledně toho (spoluadmin), snažím se najít co nejvíc spolehlivých lidí, jelikož já ten blog sama neutáhnu, takže.... já nevím ... ještě počkám kdo se přihlásí a když nikdo tak blog asi zruším úplně takže fakt nevím :D

4 louis-tomlinson louis-tomlinson | Web | 2. června 2012 v 9:40 | Reagovat

nojo ale k čemu by pak byl blog kdybych tam stejnak nic nepřidávala :D

5 *Anny* *Anny* | Web | 3. června 2012 v 10:15 | Reagovat

mě se to moc líbí :) Skvěle píšeš :)

6 Ter. Ter. | Web | 8. června 2012 v 17:16 | Reagovat

Dokonalá FF! :)) Ostatně jako všechny!!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama