6.část (WY)

21. července 2012 v 10:00 | Nika |  --Without you
- PŘEDNASTAVENO -
6.část


"No to bych asi měl, ale teď nemám náladu, jdem pracovat?" usmál se.
Většinou se na mě moc neusmívá, jedině když se řehtáme jak koně. Ale jen tak úsměv a upřímný?? To se už dlouho nestalo… pokud byl nějaký ten úsměv tak JEDINĚ takový ten výsměch nebo prostě nucený.
Utekla asi půl hodina … oba jsme seděli na zemi mezi stolkem a sedačkou, obklopení hromadou knih, každého z nás notebookem, velkým papírem a tunou fixů.
"Sakra Rentrová, já to prostě nechápu" zanadával a naštvaně zabouchl velkou encyklopedii před ním.
"Nevztekej se, Harolde!! Bože, proč si nejdeš radši sednout k telce a dívat se na fotbal? Dělej to co celý rok…totálně ser na školu. Já to udělám a oba dostaneme snad Béčko."
Byla jsem naštvaná, skučel, že to nechápe už dobrých 20 minut. Měla jsem toho plný zuby.
Smutně sklopil zrak a začal se hrabat z knížek, co měl na klíně. "No, když ti to udělá radost, tak teda půjdu" Věděla jsem, že to jeho ,udělá radost' neznamená žádné vyznání toho, že mě nějak respektuje nebo co…spíš to bylo, že to teda udělá a klidí se mi z cesty.
"Počkej! Ty snad nechceš? Odkdy se ty prosím tě, zajímáš o školu?"

"Já no…. Víš … já…." Zase si sedl, ale pořád koukal do země "ufff…já vím, že ty to dáš, že ty nám vízo zachráníš, ale já už teď propadám! Nebýt tohoto projektu, a že tě dali ke mně, tak dělám na 100% reparát! Nechci propadnout, ale pokud letos projdu díky tvojí práci, co budu dělat ve druháku? Bez učiva z letoška to nepochopím už vůbec. Nechci zase celý rok spoléhat na tento debilní projekt."
Řekl mi pravdu, věděla jsem, že je to pravda. Harryho už nějakou dobu znám a vím, že když si vymýšlí výmluvy, přidává tam různé prvky, které se dějí snad jen ve filmu. Má prostě takovou úchylku a ani o tom neví.
"Harry…." Šeptla jsem, nevěděla jsem co říct a jeho slzy na tváři mi to teda neulehčili. Ano, můj nepřítel a kluk, který mi dělal naschvály celý život, tu teď přede mnou brečel.
"…pojď, vezmeme to pomalu a hezky popořadě. Sice to nebudeme mít hotové do konce týdne, ale naučíme tě to"
Zvedl hlavu a já spatřila v jeho očích jiskřičky nadšení. "Vážně" zeptal se váhavě.
"Jo" mrkla jsem s úsměvem. Harry mi vděčně skočil kolem ramen "děkuji, děkuji, děkuji" šeptal snad 10x za sebou než mě pustit. Chytl horlivě učebnici a začal v ní listovat skoro na začátek pololetí.

Tak, sice jsme se do sebe nezamilovali, ale stejně to bylo nápodobně. Co už …. Někdy se příběhy z pohádek opravdu stávají.
Tou dobou, jsme se spolu začali bavit víc než kdy jindy, přestali jsme se hádat a začali klábosit i o jiných záležitostech než je jen škola. Ale přesto, jsme si od sebe drželi určitý odstup, na veřejnosti jsme si neřekli ani ,ahoj' a doma spíš jen kecali o různých blbostech - nikdy ne o osobních.

KONEC ŠESTÉ ČÁSTI
 


Komentáře

1 Lou Lou | Web | 19. srpna 2012 v 1:04 | Reagovat

suppppeeeeer

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama